Sportovní ježdění je pro nás v první řadě o emocích a zážitcích. Na našem blogu se s vámi dělíme o zkušenosti a užitečné informace nejen z prostředí závodních okruhů. V seriálu CORNERS STORIES navíc přinášíme zajímavé příběhy našich přátel i zákazníků.
S Kubou (@jakubruzek) jsme se potkali úplně náhodně na okruhu v Mostě. Byl si zajezdit na veřejných jízdách s dalšími dvěma kamarády. Všichni tři měli lehce poladěná Twinga R.S. Docela vtipný a na trati zábavný pohled. Takový soukromý „Twingo Cup“. Další setkání proběhlo na našem trackday opět v Mostě a Kuba přijel s Twingem totálně vykuchaným, sníženým a na semislickách. Jezdil časy lepší než většina ostatních předolek a tlačil před sebou slušně řízené GT86 a MX-5. Potom mi řekl svůj příběh s Méganem R.S. a já pochopil, že Twingo je jen dočasné řešení. Nemýlil jsem se! S Twingem už jezdí náš kameraman Ilia.
Jaké bylo tvoje první sportovní auto a proč jsi zvolil už několik aut právě od Renault Sport?
Úplně první sportovní auto bylo krásné červené BMW E30 325i Coupé. To auto jsem miloval. Byl to dovoz z Německa a stálo v roce 2009 krásných 25 000 Kč. Jednou bych ho zase hrozně rád vlastnil, ale ty ceny… Pak jsem prošel obdobím GTček a STi od Subaru. Měl jsem zvláštní paskvil. Byl to kombík původně GT, ale měl komplet vnitřek z STi RA. Potom byla éra podnikatele ve svetříku v S-Klasse.
Delší pauza a rozhodnutí, zda koupit lehce jeté atmosférické C63 AMG nebo za poloviční cenu nového odpočtového Mégana. Máme autobusovou dopravu a hodně minibusů jsme brali od Renaultu, takže nabídka od nich byla velmi lákavá. Proběhlo rychlé nastudování, co je vlastně Renault Sport, za čím stojí a šup pro něj. Čekal jsem asi 5 měsíců. Bohužel mi přišel bez sedadel Recaro, což mě hodně mrzelo. Nechtěl jsem ale už nic řešit a jen jezdit. Zamiloval jsem se! To auto bylo úplně něco jiného. Najednou jsem rozuměl všem těm recenzím a historkám, kterých jsem nastudoval tuny, než auto přijelo. Tím autem jsem vstoupil do jiného světa. I když k úpravám to byla ještě dlouhá cesta.
Svá auta vždy hodně upravuješ a nejsou to levné investice. Co tě na tom láká?
Teď když přemýšlím, jak ti odpovědět, tak jsem si vzpomněl na moje první úpravy. Měl jsem Ford Galaxy 2,0 DOHC. Začínali jsme podnikat a potřebovali jsme víc míst na přepravu. Umíš si představit, jak jsem se tvářil, když jsem v 17 letech snil o Porsche, ale táta mi koupil Galaxy pro 7 lidí? Tam byla moje první úprava modré ledky do parkovaček. Pak v ATU na Chodově nákup 15“ alu disků. Šílenost!
Pak bylo období hudby. Jsem muzikant a miluji hudbu a její kvalitní přednes. Takže jsem zadek Galaxy zastavěl masakrem T1 od RockFord Fosgate. Později se vše motalo jen kolem audia. Mégane hrál už z fabriky s poplatkovým audiem docela dobře (kvůli subwooferu jsem nedostal ty Recara) a tak se jen jezdilo a jezdilo. Velké úpravy přišly až s rozhodnutím, že se z auta stane ringtool a tam šlo samozřejmě čistě o funkčnost.
Zamiloval jsem se! To auto bylo úplně něco jiného. Najednou jsem rozuměl všem těm recenzím a historkám, kterých jsem nastudoval tuny, než auto přijelo.
Úpravy a servis si děláš sám nebo důvěřuješ mechanikům?
Jsem ochoten za úpravy zaplatit hodně peněz, ale taky vyžaduji odpovídající kvalitu. Sám tedy nedělám nic kromě mytí auta. Prošel jsem si různá místa od servisů na vesnici po vyhlášené pražské servisy. Mám vlastně jen negativní zkušenosti. Člověk se toho moc nedočte, tak můžu přihodit nějaké zkušenosti.
Právě v jednom mezi autíčkáři velmi známém servisu jsem pořídil brzdové desky PFC. První návštěva ringu a při brždění vibroval volant. Na kotouči bylo vidět okem, že je místy přepálený. Vrátil jsem jim to na stočení vlastně nových kotoučů. S přístupem nebyl problém, ale problém byl, že je někdo stočil do šikma. Takže deska doléhala pouze nahoře a zbytek nic. Hezky jsem poděkoval, zaplatil a odešel, že tady už ne.
Další fajnová zkušenost byla s někým, na jehož jméno si snad radši ani nevzpomínám. Kamarád Zdeno Luknár z Japgarage mi doporučil člověka někde u Brna co ladí podvozky na závody do vrchu. Byl jsem s ním tři měsíce domluvený, že KW Clubsport nastaví přímo na ring za 12 000 Kč. Fajn! Týden před odjezdem na ring mu po předchozí domluvě volám, že bych přijel. Byl jsem ale slušně vyfakován, že neví co s tím a nemá čas.
Tam jsem si řekl dost! Zvedl telefon, zavolal na ring do Manthey-Racing a tam jsem pochopil, že my jsme tady opravdu jinde. Určitě tady máme dost zkušených a dobrých mechaniků, ale já měl bohužel asi smůlu. Naštěstí mám jednoho svého. Je to Karel Cakl, který celý život staví závodní auta a jezdí rallye. Je to táta mé spolužačky a tam musím říct, že jsem naprosto spokojený. Takže abych odpověděl. Klasický servis a věci kolem motoru mi řeší pan Cakl a nastavení vozu svěřuji do Manthey.
Jaké jsou tvoje dosavadní zkušenosti s aftermarket úpravami? Řešil jsi nějaké zásadní komplikace?
Mégana, o kterém vlastně tento rozhovor je, jsem upravoval vážně hodně. Jediné, kam jsem nesahal byl motor. Jelo to velice slušně v kombinaci s podvozkem. Myslím, že ať máš 150, 250 nebo 400 koní, vždy se najde moment, kdy si řekneš „kurva proč to nejede víc“!
Komplikace jsem neřešil. Snažil jsem se vyhýbat pokusům. Tam kde to bylo nutné, tak mi pomohl pan Cakl, který vymyslel vždy skvělé řešení. Jediný boj byl při montáži nových skořepinových sedadel. Tam je to takové buď anebo. Ty jejich konzole pan Cakl rovnou vyhodil a udělal vše sám na míru.
Jaké komponenty jsi na Mégana použil?
Mégane dostal komplet podvozek KW Clubsport, který jsem nechal nastavit v Manthey. Byl nastavený primárně pro Nordschleife. Proběhlo několik pokusů s pneumatikami a nespočet pokusů s brzdami. Nakonec jsme jezdil Dunlop Direzza 03G na discích ATS GTR 9×17 a kotouče origo Brembo s deskami Endless ME22. Tento setup brzd ve spojení s 255/40 R17 na předku byl doslova brutální. Pak samozřejmě klasiky jako je výfuk a decat od GT Performace, CAE shifter, Recaro sedadla, vykuchaný interiér a další drobnosti co patří ke sportovní jízdě.
Ano, bohužel tohle všechno skončilo ve „Fuchsröhre“. Jak jsem psal. Trať mi byla malá. Narostly mi křídla a já to Porsche za mnou nechtěl pustit.
Rád jezdíš na Norschleife, co tě tolik láká právě tam?
Nordschleife? Kdo tam nebyl nepochopí! Moje první seznámení bylo, když kamarád autíčkář přišel, že zná nějakého Ovara s Lotusem a ten jezdí na „ring“. Já vůbec nevěděl, co to je. Byl jsem odmítač okruhu. Nechápal jsem, proč jezdí kluci do Písku, Mostu nebo Sosnové.
Fajn, vyrazil jsem tam. Mégane naleštěný a na něm Tomket v 19“. Příjezd mě málem zabil. Přijeli jsme v průběhu závodu VLN a já se postavili do „Pflanzgartenu“. Nechápal jsem kde to jsem. Pak proběhl sraz v „Brünchenu“ s jistým Ovarem. Tím není nikdo jiný než Honza Milota. Člověk, který ringu propadl jako nikdo z nás! Vyrušil jsem ho, když si měřil tlaky v pneumatikách. Můj dotaz zněl „to se musí?“, zvedl oči a říká „čím seš tady a jaký máš pneu?“. „Mégane R.S. a Tomket a tlak mi to píše 3 bary“. Honza málem omdlel!
Dostal jsem kázání a vyrazil vstříc prvnímu kolu. Mokrej až na prdeli, sucho v puse, kolem všude řítící se BMW M3 a Porsche všech možných modelů. Propadl jsem tomu totálně! Každý fanda aut by se sem měl přijet podívat. Všechny auta od Peugeotu 106 po Porsche GT3 jsou v krásném stavu. Líbí se mi, že tam člověk vidí auta, co zná z TV přímo na trati. Prostě sny v pohybu!
Nemůžu se považovat za žádného mistra volantu a dokonalého znalce ringu, ale přijde mi, že po cca 100 kolech na turistických jízdách začne být trať člověku malá. Hodně zrychlíte a díky tomu, že na trať může vše, co má RZ se snadno dostanete do nepříjemné situace. Což se teda stalo i mně.
Všem zájemcům o Nordschleife bych doporučil, ať využijí někoho na seznámení s tratí. Není to Most. Mění se tam podmínky, sucho a mokro se může střídat vážně v každé zatáčce! Já strašně doporučuji právě Ovara z hoonring.cz.
Na Nordschleife jsi zažil i velkou nehodu. Je to opravdu tak drahé a platila pojistka?
Ano, bohužel tohle všechno skončilo ve „Fuchsröhre“. Jak jsem psal. Trať mi byla malá. Narostly mi křídla a já to Porsche za mnou nechtěl pustit, protože jsem si říkal „další tužka co to v dolíku prodá“. Jenže v dolíku jsem potkal kluka, co tam byl poprvé. E46, která jela cca 90 km/h a já se na něj řítil 210 km/h s GT3 metr za mnou. Bohužel jsem začal brzdit pozdě a komprese mě vynesla do svodidel a už to lítalo.
Měl jsem havarijní pojištění. Trať byla uzavřena lehce přes hodinu. Zbořil jsem svodidla na obou stranách plus auto toho chudáka vystrašeného, který vůbec nevěděl, co se děje. Holt moje blbost! Nakonec to dopadlo tak, že kluk dostal vyplaceno 140 000 Kč, já 420 000 Kč a Nürburgringu bylo proplaceno 7 000 EUR. Bylo to za myslím 22 metrů svodidel, odtah, čištění a uzavření tratě. Pojistka byla v té době u České, která je dnes Generali. Šance, že na turistických jízdách narazíte na nováčka je podle mě dost vysoká. Je to taková daň za to, že Vám platí pojistka, která na uzavřených trackdays neplatí. Vřele tedy doporučuji si pojistku někde sjednat!
Jaké teď připravuješ auto?
Čekal jsem psaním odpovědí pro tvůj blog než to rozseknu. Prodávám GLC43 AMG, kdyby měl někdo zájem, tak dejte vědět. Hlavou mi šla spousta nápadů. Od Caterhamu po Porsche atd. Šel jsem vylučovací metodou. Caterham nejde, protože jsem moc dlouhej a navíc vyžranej. Cayman S na který jsem se šel podívat byly ve špatném stavu. Na internetu se objevil nový Trophy-R. Byla téměř sjednaná výměna za GLC. Nakonec jsem zjistil, že v tom ringtoolu nechci mít tolik peněz.
Navíc se potvrdila dlouho očekávaná zpráva, že Renault Sport končí. Sedl jsem si a říkám… Ke mně ten Renault Sport patří. Mégana jsem měl, pak chvilku Twingo, které má teď krásně udělané Ilia, tak jsem si řekl, že si koupím Clio R.S. Hledal jsem a čekal, až jsem koupil facelift, který je částečně hotový z fabriky. Je to Cup verze, takže má Recara, samosvor, Brembo brzdy a od předchozího majitele jiný výfuk a H&R podvozek.
Koupil jsem ho pár dní zpět a dnes přivezl z dílny. Rychle nazul Federaly, koupil brzdy, udělal servis, nastavil výšku podvozku a za pár dní odjíždíme na ring. Vracím se po dvou letech a strašně se těším. Už dva roky mám na kartě 23 kol, tak snad padnou!
Bohužel doba Covidu nepřeje dodacím lhůtám dílů. Momentálně řeším KW Clubsport či dokonce Competition, ale vypadá to spíš, že to letos odjedu sezonu s autem, tak jak je. Všechny plánované úpravy proběhnou přes zimu. Takže doufám, že se brzy uvidíme na vašich skvělých trackdays!