Jízda na sněhu je dokonalý trénink. Naučí vás vnímat přenosy hmotnosti, rychlou práci s volantem, efektivní brzdění na samotné hranici přilnavosti i správnou volbu jízdní stopy. Navíc vám k zábavě stačí prakticky jakákoliv zadokolka s vypínatelnou stabilizací.
Jasně, na sněhu se dá jezdit rychle i zábavně se všemi typy pohonu. Dokonale přesné ovládání ale dokáže nabídnout pouze zadokolka ideálně s lamelovým samosvorným diferenciálem. Nechcete „trápit“ své okruhové auto na prosolených silnicích? Stačí pořídit postarší trojkové BMW, zachovalou Mazdu MX-5 nebo Subaru BRZ. Na zimní trénink ani nepotřebujete žádné velké vylepšováky nebo úpravy. Vystačíte si se sériovým autem a skromným výkonem. Jediná důležitá investice jsou kvalitní a hlavně čerstvé zimní pneumatiky.
Se zadokolkou budete mít na vše nejvíce času.
Rychlé ruce
Při jízdě na kluzkém povrchu jsou nejdůležitější rychlé reakce. Na přetáčivost musíte reagovat bez sebemenší prodlevy. I pouhá vteřina zaváhaní může být rozhodující. Jakmile budete mít pomalé ruce, dostane auto ve smyku příliš velký úhel, ze kterého jen těžko vyjedete. Rychlé reakce nejsou potřeba jen u zadokolek ale i čtyřkolek a předokolek.
Auto s předním pohonem sice docela jednoduše vyjede z přetáčivého smyku jakmile pořádně přidáte plyn. Připravte se ale na mnohem náročnější práci s volantem a přenosy hmotnosti, než u zadokolky nebo čtyřkolky. Se zadokolkou budete mít nejvíce času na elegantní srovnání s plynulým výjezdem a většinu situací vyřešíte jednoduchým dávkováním plynového pedálu a mírným kontra.
Je jedno, jestli budete srovnávat na výjezdu ze zatáčky předokolku, zadokolku nebo čtyřkolku, ale pokaždé volant otáčejte do původní polohy vědomě a nečekejte až se vrátí setrvačností. Zapomeňte i na pouštění volantu nebo protáčení ve dlaních, pokud zrovna nejedete v driftovacím speciálu. Volant si podávejte ať máte dokonalou kontrolu nad jeho otáčkami.
Neblokovat kola
Necitlivé brzdění, zablokovaná kola a následný výlet po „čumáku“ mimo silnici je jednou z nejčastějších chyb méně zkušených řidičů. Na kluzkém povrchu, jako je sníh nebo šotolina, je potřeba brzdit úplně jinak než na asfaltu.
Na sněhu se obecně brzdí mnohem dříve. Brzdné body vybírejte i podle toho, jestli jedete do prudkého kopce, po rovině nebo z kopce. Nezapomeňte, že sníh klouže pokaždé trochu jinak. Velké rozdíly jsou mezi čerstvým prašanem, mokrým těžkým sněhem nebo uježděnou ledovku.
Vždy si povrch před rychlou jízdou otestujte a neustále počítejte s nečekanými nástrahami. Za slepou zatáčkou může být závěj nebo naopak ledová plotna. Naučte se najít hranici nejefektivnějšího zpomalení bez aktivace ABS nebo u aut bez ABS zablokování kol. Při ztrátě trakce během brzdění povolte na okamžik brzy, zkuste zabrzdit znovu a citlivěji. Na kluzkém povrchu se vždy snažte brzdit na rovných kolech. Brzdění až do apexu vás zrychlí na suchém asfaltu, ale na sněhu určitě ne.
Vyplatí se naučit se podražování s meziplyny, aby nedocházelo k zablokování kol při rychlém pouštění spojky. Pamatujte také, že u výkonnějších zadokolek se samosvorným diferenciálem stačí jen necitlivé ubrání plynu a zadní kola se začnou blokovat. Výsledkem je okamžitá přetáčivost.
Ubíráním plynu si můžete jednoduše přenášet hmotnost auta při střídaní směru jízdy.
Nebát se plynu
Citlivá práce s pedály platí pouze pro brzdění. Plynový pedál naopak používejte naplno. Je úplně jedno, jestli zasněženou horskou silnici vyjíždíte v Mazdě MX-5 nebo BMW M3. Využívejte potenciál motoru a nebojte se otáček. Vyšší otáčky znamenají lepší kontrolu průběhu výkonu každého motoru a během jízdy dveřmi napřed se kola musejí protáčet. Samozřejmě pokud se bavíme o rychlostech 60 km/h a více. Protáčení kol ve 20 km/h vás nikam výrazně neposune. Naopak auto bude spíš hrabat a lítat ze strany na stranu. Pro efektivní jízdu na sněhu potřebujete nabrat trochu tempo, aby fungovala fyzika auta a setrvačnost.
Výkon motoru se při jízdě na sněhu docela dost maže. Jestli na vás působí 400 koní na mokrém nebo suchém asfaltu děsivě, sníh bude úplně jiný. Během několika průjezdů si všimnete, že mačkáte docela často pedál až na podlahu. Ubíráním plynu si můžete jednoduše přenášet hmotnost auta při střídaní směru jízdy. Stačí prudké ubrání plynu a jemný pohyb volantem do protisměru jízdy se současným přidáváním plynu. Ve srovnání s jízdou na suchu nebo mokru je tato technika srandovně jednoduchá.
Kam se dívat?
Určitě jste se učili, že při sportovní jízdě se řidič dívá co možná nejdále. To platí v první řadě na závodním okruhu, který perfektně znáte. Při jízdě na sněhu ale potřebujete přesně vědět nejen co vás čeká za několik desítek metrů, ale i jaký je povrch těšně před autem. To hlavně pří jízdě ve sněhu s vyjetými kolejemi nebo často se střídajícím povrchem.
Do zatáčky bokem
Průjezd zatáčky bokem je na sněhu často rychlejší než čistá stopa. Platí to pro pomalé i hodně rychlé zatáčky. Nájezd do zatáčky kontrolovaným smykem může být dokonce i bezpečnější, protože na výjezdu snáze udržíte požadovaný směr jízdy.
Pamatuje, že jestli chcete rychlou zatáčku projet opravdu rychle dveřmi napřed, musíte do ní bokem už najet. To platí hlavně pro utaženější vracáky. Jestli se budete o „super“ rallye průjezd snažit až v polovině zatáčky, budete hlavně při výjezdu do kopce mnohem pomalejší. Na kluzkém povrchu potřebujete udržovat tempo, protože se hodně těžko opětovně získává z nízkých rychlostí.
Techniku jízdy na sněhu trénujte vždy na bezpečné volné ploše nebo ideálně zasněženém závodním okruhu. Pravidelně každý rok pořádáme jízdy na ledové dráze v Lungau nebo když počasí dovolí, tak zasněženém okruhu v Sosnové. Určitě není dobré první pokusy zkoušet na veřejných silnicích. Na sněhu se sice jezdí rámcově v nižších rychlostech než na suchém asfaltu, ale chybu uděláte mnohem jednodušeji.